Day counting, night counting

Noise Master (CZ)

Noise Master #14
2/2004

Tohle cédéčko vlastně recenzuji z kamarádství k Pohoda Rec., jelikož bych ho jinak zabalil a už zítra by frčelo do Austrálie. Ale když se vydá o pár dnů později na dlouhou pouť, nic se neděje. Album „Day Counting…“ obsahuje 11 skladeb, ktrerý mají zhruba 40 minut. Obal je opět z rukou Mr. Lukašenka, což znamená – preciznost a vždy jiný nápad. Tentokrát vyhrává světlí odstín a běloba sama. I.I. předvádí těžce popsatelnou muziku, ale těžké – depresivní emo core je znát. Skladby na „Day counting…“ jsou velice uklidňující, ale za určitých okolností i zničující převážně těžkou stěnou kytar, který omílají jednu pasáž až do vyčerpání. A z ničeho nic přeskočí na rockující popík s čistým hláskem (ani se nechce věřit, že to je mužskej hlas), aby za chvíli opět nastala bouře, tentokrát trochu jinak zahraná. Veškeré pasáže jsou vyhnané do extrému a to dělá z I.I. ojedinělou kapelu ze zasraného malého města. Nejlepší jsou ostré emo hc stěny čí celá „Elbow“ skladba, což je naprosto a kurevsky vynikající skladba a mě připomínající Crannberies. Ale vrchol je song „The First 10“, ve které se I.I. podařilo hodit do pochmurného hc rock n´rollovou věc a kdyby byl zpěv krapánek chraplavější, tak bych řekl, že to řve Lemmy.

Šakal