Day counting, night counting
Whiplasmag (CZ)
ILLEGAL ILLUSION mnoho hrdosti a sebevědomí nepobrali (což nejlépe vystihuje skutečnost, že o svém rodném městě Bílovci mluví jako o „fucking little town“), ale když se rozdával muzikantský talent, stáli v první řadě a byli obdarováni měrou vrchovatou. ILLEGAL ILLUSION jsou přívětiví, jako když do otevřené krvavé rány nalijete kyselinu sírovou. Přesto si je zamilujete. Sice si v některých okamžicích počínají jako smyslů zbavení, ale to jen proto, aby se stranili okolí, protože odmítají navázat jakýkoliv kontakt s dnešním pokryteckým světem. Raději se nechali vystřelit na rockovou oběžnou dráhu, cestou narazili na grungeový objekt, na který vytrvale buší a přitom ani neví proč. Svou frustraci léčí pomocí šokové terapie, které vévodí neútulné, zakalené a vypelichané melodie. A to nemluvě o textech, ve kterých se ztratíte a rozplynete jako mlha, když vyjde slunce. Zároveň skladby naschvál obalili do mazlavých hmot, aby posluchači ještě více ztížili orientaci. Díky špinavé produkci odhání lacinou konzumní mršinu a posilují svůj vztah k nepropustné kakofonii. Přitažlivost a přívětivost byly shledány jako nadbytečné elementy a u ILLEGAL ILLUSION si ani neškrtly. Také smysl pro srozumitelnost a logiku byl odsunut až na samotný okraj. Příkladem budiž song „First 10“, který by vyprodukovali jedině zmutovaní Status Quo po hodinové projížďce na centrifuze. Album na více poslechů. Mainstreamová sebevražda.
Petr Bidzinski