rozhovory & články

Ahoj Jiří. Dívám se akorát na náš poslední rozhovor a šklebí se tam na mě prosinec 2012, což mi přijde strašně dávno. To jsme fakt o víc jak šest let starší? Zestárli i Illegal Illusion? 

Ahoj Jiří, jo je to tak, fičí to strašně rychle… Jasně, že jsme starší, doufám, že tím i zralejší a zkušenější, což by mělo jít slyšet jak na novém albu, tak i na koncertech!

Myslíš, že jste se hudebně někam posunuli? Poslech nové desky ve mně naopak vyvolal docela fajn pocit jistoty, který mi zrovna u vás absolutně nevadí.

Tohle necháváme na posluchačích, aby to posoudili. Z mého pohledu jsme se posunuli do syrovější produkce. Skladby byly nahrány live, koncertní produkce je totožná s deskou. Tohle je u nás téměř novinka. V minulosti byl problém aktuální album přetavit v koncertní playlist…

Kolem zvuku se v minulosti hodně pohyboval bubeník Michal, přetáčel na pásky, pak zase zpátky, ladil, upravoval ... jak tomu bylo tentokrát?

Tentokrát to bylo trochu jinak. Bota vlastně koordinoval přesun celého HC3 studia, kde jsme měli termín, do prostor továrny Massag (viz foto) v Bílovci a poté, co nám bylo studio přestěhováno, nastaveno a nazvučeno, tak to vlastně Bota celé nahrál. Následně vlastně vedl celou komunikaci s Kubou Hribikem z bratislavského studia Pulp, který desku míchal… Prostory HC3 studia ve Fulneku nebylo možno z různých důvodů v našem termínu použít, tak Mirek Mroček (majitel) nabídnul, že pokud najdeme prostory, studio převeze, postaví a nazvučí zadarmo. Což se taky stalo.

Nahrávali jste živě, jaká to pro vás byla zkušenost? Jaký to bude benefit pro toho, kdo si koupí vaši desku?

Tohle nebyla naše první zkušenost s prvním živým nahráváním. Nahrávali jsme tak už EP Veto z roku 2010. Skladby, které byly připraveny pro Dried Blood Syndrome, byly postaveny pro live nahrávání a byly důkladně sehrány. Pak to šlo velmi rychle. Ten, kdo si koupí tuhle desku, bude mít album, které je věrné našemu momentálnímu koncertnímu playlistu, což je pro nás úplná novinka a dost si to užíváme! Bonusem je pak poslední skladba alba, téměř akustická You Smell Like Lambada. Tu na koncertech zatím nehrajeme. Kluci ji chtějí zařadit do koncertního playlistu, ale já na to ještě nemám koule a na konci setu už ani hlasivky v takové kondici, abych to podal s takovou nějakou grácíí. Není to pro mě obvyklá zpěvová poloha…

Co si vlastně mám představit pod názvem Dried Blood Syndrome?

Zkus si vybavit pocit, který máš, když někde uvidíš zaschlou krev.

No já jsem kluk z dědiny - rvačky, králíci, slepice, v zimě se píchlo prase. Zaschlá krev na sněhu se mnou nic nedělá. Jaký pocit se promítnul do vašich skladeb?

Jasně, může být… V obecnější rovině: máme v sobě zakomponovaný bezpečnostní reflex, že když nastoupíš do šaliny, která je v 9 hodin ráno zacákaná od krve zevnitř, vytáhneš si ruce z kapes a sluchátka z uší. Ano, u některých jedinců to může spustit chuť na jitrnici a prejt :-)

Ve skladbách k Dried Blood Syndrome věřím ve větší syrovost, doufám v přímočařejší sdělení a těším se, že by tohle vše mělo fungovat ve více rovinách, kdy s každým poslechem objevíš něco navíc!

Někdy si říkám, že by větší syrovost a přímočařejší sdělení potřeboval tenhle na můj vkus až moc komplikovaný svět. Máš s ohledem na společenský vývoj pocit, že ruce z kapes a sluchátka z uší budeme nuceni vytahovat čím dál častěji?

Takhle, já nepatřím k optimistům ani k pesimistům. Doufám, že jsem realista! Myslím si, že žijeme v úžasné době na skvělém místě k životu - nic jsem nehulil! Jasně, čím jsem starší, tím menší prdel to je/bude (pro nás – budoucí obtížné starce), ale mě to baví tak, jak to je a snažím se dělit lidi na dobré a zlé. Sociální sítě mi to sice ztěžují, ale jejich úžasný přínos je v tom, že mnozí přestali skrývat svou hloupost. (Teď jsem se zuby – nehty bránil zabruslit do politiky, všiml sis?)

Hele, všiml :) Jenže víš jak - napsat, že císař pán je vůl, už dneska nikoho nerozhází. Vrátím se ale k vaší nové desce. V souvislosti s jejím vydáním se zase objevilo vydavatelství Venus Flag Records. Jak to s ním teďka je?

Na Venus Flag Records jsme, s prominutím, poslední roky káleli a nyní se pokoušíme znova tuhle káru naleštit a rozjet. Měli jsme problémy sami se sebou, ale nechtěli jsme VFR odpískat úplně. Doufali jsme jak ve vlastní album, tak kluci z Le Bain de Maid vydali album chvíli před námi, takže se teď budeme věnovat v rámci VFR těmto dvěma deskám. Pak uvidíme.

Co dnešní době, ve vaší situaci a situaci hudební scény jako celku znamená „věnovat se deskám“?

Promo-aktivity dostupného druhu - zadarmo. Tiskové zprávy všude kde to jde.  Následuje dostat album na recenze, ať už fyzicky, nebo v digi podobě, tam kde to jde a kde to má smysl, zároveň se pokusit dostat album do spřátelených dister. Aktivní kapely VFR vozí ve svých distrech alba kapel VFR. Snažíme se navzájem podporovat koncertama, což je nejlepší reklama pro album. Nejvíce merche prodáš na koncertech.

U minulé desky si pamatuju, jak jste řešili vinylovou edici. V podstatě za odměnu a s vědomím, že člověk nikdy neví, jestli to není naposled. Co chystáte v souvislosti s novinkou?

Vinyl bude! Časově by mohl být letos kolem prázdnin. Detaily momentálně řešíme…

V minulém rozhovoru jsem se ptal podobně, ale s ohledem na ještě ne tak dávno skončený rok 2018 bych Tě poprosil o pár desek, co Tě nějakým způsobem zaujaly.

Zaskočilo mě album Future od Elizy Shaddad. Nemohl jsem se od její tvorby odtrhnout, přestože jsem neuměl definovat proč. Podobně jsem to měl i u Land Of Talk a jejího alba Life After Youth z roku 2017, ale objevil jsem ho v roce 2018. Podobně jsem objevil Metz a jejich Strange Peace, které je taky z roku 2017. Mess of Wires a Dranied Lake mě hodně dlouho v roce 2018 budily ze spaní :-)

No a další objevené album v roce 2018, ale vydané 2017, je Outrage! Is Now od Death From Above 1979 – čirá radost z tvorby, předchozí album The Psysical World byl majsterštyk, ale tohle je taky velmi vydařené!

V roce 2018 vyšlo i nové album Black Rebel Motorcycle Club – Wrong Creatures, ale tohle album mě úplně neurvalo, nicméně to byl pro mě popud poměrně podstatnou část roku 2018 sjíždět jejich diskografii :-)

Zeptám se možná proto, že podobný problémy teď řeším taky, ale jak moc je pro Tebe složité udělat si v dnešní době čas na hudbu a na poslech?

Moc pěkná otázka! :-) No, já to mám téměř dokonalé: mohu poslouchat v práci téměř vše (teď mám tolerantní kolegyni, předtím jsem měl kolegyni hluchou) – to je 8,5 hodiny minimálně, no a do práce to mám cca půl hodiny, tzn. další čistá hodina denně navrch. Nejsem já šťastný člověk? Doma nemám tolik prostoru a klidu…

No a kluci to mají podobně, pokud se nepletu.  Taky dojíždějí a poslech mají minimálně přes sluchátka.

Poslední otázka - pro jakou příležitost je podle Tebe určena vaše nová deska? Kdy během dne a v jakém rozpoložení by si na ni posluchač měl udělat čas? Jinak díky za rozhovor!

Zajímavé, takhle jsem o albu nikdy nepřemýšlel. Tohle album připraví optimisty o iluze a pesimisty o “špatné konce“. V každé skladbě je naděj, nějaké světlo na koci tunelu. Snažili jsme se, aby to tak bylo. Každý, kdo nás nezná, má příležitost nakouknout do našeho aktuálního světa. Ten kdo nás zná, má možnost nás vidět v nejsyrovější podobě, v jaké jsme kdy byli. Nepotřebuješ příležitost, rozpoložení, chuť. Pusť si to teď! Žádné výmluvy, jsme na Spotify, iTunes, Bandcamp, Googleplay, Amozon, …můžeš zdarma streemovat, nakupovat digitálně, poslouchat CD (pošlu, nebo kup na koncertě). Kdy jindy než teď.  A jestli chceš vinyl, chvíli vydrž, napiš - bude, pošleme! A jestli někdo chce koncert - přijeď, nebo si nás pozvi. T E Ď, nebo nikdy!